Z HISTORIE

-
PŘÍCHYTKA NA KAROSERII
70,00 Kč
dostupnost: skladem
VLOŽKA DO OLEJOVÉHO FILTRU
380,00 Kč
dostupnost: skladem
PARABOLA, SVĚTLOMET, 6V KOMPLETNÍ CORCORAN BROWN
800,00 Kč
dostupnost: skladem
Žádná data nebo nastavení...
1. leden 1945. Luftwaffe provedla operaci "Boden-plate - útok na spojenecká letiště v severní Francii, Belgii a jižní Nizozemsko. Němci použili na 1300 letadel a jejich ztráty byly cca 280 strojů. Spojenci uváděli, že přišli o 250 letadel. Na přímý rozkaz A.H., který měl zajistit překvapení byl absolutní zákaz předávání jakýcholiv informací. Vzhledem ke spojenecké radarové ochraně letěli ve výšce max.200 metrů. Kvůli max. utajení německé dělostřelectvo sestřelilo několik vlastních letadel. Byla to již "Labutí píseň", která nemohla na výsledku letecké války nic změnit.

Koncem roku 1944 a začátkem roku 1945 se nad západní Evropou rozšířila tlaková výše a nebe se začalo vyjasňovat. Asi 570 těžkých bombardérů americké 8.letecké armády zaútočilo na mosty přes Rýn u Koblence a Remagenu. Cílem této operace bylo zabránit případnému ústupu německých vojsk za Rýn po ztroskotání ofenzivy v Ardenách. Po tomhle leteckém útoku zajali spojenci přes 100 000 vojáků Wehrmachtu.


2. leden 1945.  Palubní letectvo 38.operačního svazu zaútočilo na japonská letiště na Tchaj-wanu a Rjúkjú.


3. leden 1945.  Japonští kamikaze zahájili útoky na 7.loďstvo víceadmirála T.C.Kinkaida, které doprovázelo transportní a výsadkové lodě při vylodění na ostrov Luzon. Američané ztratili jednu eskortní letadlovou loď a jednu minolovku. Těžce poškozeny byly i bitevní lodě California a New Mexico. Eskortní lodě s vojáky poškozeny nebyly. Dělostřelci sestřelili přes 30 kamikaze za cenu cca 150 námořníků. Britská armáda dobyla na Japoncích důležitý barmský přístav v Bengálském zálivu. Tím otevřela známou "barmskou cestu" kterou dříve zásobovala Čankajška. Poté americko-britsko-čínská vojska uskutečnila průlom, jenž byl předzvěstí japonské porážky v Barmě.

9. leden 1945. Jednotky americké 6.armády pod vedením gen. W Kruegera se vylodily na největším filipínském ostrově  Luzonu. Postup vojáků byl velmi dobrý a již začátkem února 1945 osvobodili město Manilu. Japonští vrazi zabili na ústupu přes 100 000 místních obyvatel. Bohužel padlo na 10 000 amerických vojáků a na 30 000 jich bylo zraněno. Japonské ztráty byly přes 200 000 vojáků, i když mnoho z nich spáchalo hromadně harakiri.

11. leden 1945. Mohutnou dělostřeleckou palbou na pozice německé tankové armády zaútočil 1.ukrajinský front pod vedením maršála Koněva /který při návštěvě plzeňské Škodovky chtěl nechat odvézt všechny kvalitní obráběcí stroje/a začala tím tak zvaná "zimní ofenziva".

14. leden 1945. Rudá armáda zahájila západokarpatskou operaci u Jasla. Zde byli do bojů poprvé nasazeni dělostřelci a tankisté 1.československého armádního sboru v SSSR.

23. leden 1945. Slovenská vláda a sněm vydaly prohlášení o věrnosti spojenectví s Velkoněmeckou říší.

Protektorátní vláda vydala nařízení o nucených prací pro všechny muže od 18 do 50 let.

24. leden 1945. V Cáchách začaly vycházet první regionální noviny vydávané ve Spojenci okupovaném německém městě.

27. leden 1945. Sověti osvobodili vyhlazovací koncentrační tábor v Osvětimi. Zachránili cca 7500 vězňů.

29. leden 1945. Jednotky americké 6.armády se vylodily na dalších místech filipínského ostrova Luzon a téměř získaly ostrov pod kontrolu.

30. leden 1945. Sovětská ponorka S13 torpédovala německou pasažerskou loď.Tato loď byla původně určena pro 1400 pasažérů,ale v době torpédování bylo na palubě 10 500 pasažérů převážně uprchlíků s dětmi a raněných německých vojáků.Teplota vzduchu byla -18st. a teplota vody +3st. Zachráněno bylo  asi 1000 lidí. Podle některých zpráv se na palubě lodi měla nacházet i pověstná "Jantarová komnata.

3. únor 1945. Asi 1000 amerických bombardérů v doprovodu 600 stíhaček provedlo jeden z nejtěžších náletů na Berlín. Bylo svrženo cca 2500 tun a mělo zahynout 22 000 osob. Vzhledem k tomu,že německá Luftwaffe začínala být v troskách, tak začala používat "stíhací berany". Jednalo se převážně o letadla typu Focke Wulf které pilot namířil na létající pevnost a v poslední chvíli se zachránil na padáku. Podle německých údajů bylo zničeno přes 50 létajících pevností. Američané registrují osm letadel.

Britové létali v noci a prováděli kobercové bombardování. Američané létali ve dne a směli bombardovat pouze průmyslová zařízení, dopravní cesty a to s neutuchající silou. Německá protiletecká obrana začínala být proti vzdušné nadvládě Britů a Američanů prakticky bezmocná.

4. únor 1945 - neděle.  Jaltská konference Velké trojky.  V černomořském lázeňském středisku Jalta se sešli představitelé tří mocností. Americký prezident F.D. Roosevelt, ministerský předseda W.Churchill a sovětský vůdce J. V. Stalin jednali o poválečném uspořádání Evropy. Prezident Roosevelt přijel na konferenci jako těžce nemocný muž. Do jeho smrti mu zbývalo pouhých 66 dnů. Jednání o otázkách rozdělení Evropy nechal zcela na bedrech W.Churchilla. Zájem prezidenta byl aby se SSSR zapojil do války proti Japonsku s tím, že obdrží jako kompenzaci jižní část ostrova Sachalin. Dále navrhl, aby zde byla založena OSN-což se také podařilo. Západní spojenci požadovali, aby Stalin vrátil Polákům území, které zabral na začátku války. Stalin měl ale jiný plán-posunout západní hranici na Odru a Nisu a požadovat na Německu reparaci 20 miliard dolarů. Churchill hájil zájmy západních mocností v Evropě. S nedůvěrou sledoval Stalinovu snahu rozšířit politický vliv na země východní a jihovýchodní Evropy. Stalinovy nároky na Německu prohlásil jako přemrštěné. Po kontroverzně vedených diskuzích se představitelé Velké trojky shodli na tom, že je nutné provést odzbrojení, demilitarizaci a potrestání válečných zločinců Německa.

8. únor 1945. Britské ministerstvo vnitra sdělilo světové veřejnosti počet civilních obětí při německém "kobercovém" bombardování země.Od září 1939 přišlo o život na 57 000 Britů. Švýcarská vláda prosadila u německých úřadů propuštěných 1200 vězňů z koncentračního tábora Terezín.

Sověti pokračovali s neztenčenou silou ve své ofenzivě. Vojska 1.ukrajinského frontu zahájila ve Slezsku útok na Vratislav, prohlášenou Hitlerem za "pevnost". Německému letectvu se dařilo ze začátku útoku německou posádku pomocí kluzáků a kontejnérů zásobovat. Když padly naděje na pomoc zvenčí rozhodli se kapitulovat.

13. únor 1945. Několikadenní nálet spojeneckého letectva ve dnech 13.až 15 února zničil téměř úplně Drážďany.

Je nutné předeslat, že s masivními leteckými útoky /kobercové bombardování/ začala Luftwaffe a to nejen na Británii, ale také na Varšavu, Rotterdam, část Španělska a i jiná města již v letech 1939-1940. Na saské město Drážďany nalétlo ve dvou vlnách 750 britských bombardérů Avro Lancaster na jejichž palubách bylo cca 2500 tun pum. Protivzdušná obrana Drážďan byla slabá, neboť většina dělostřelectva byla přesunuta na východní frontu, kde byla použita v bojích proti tankům. Němci tak používali na zmatení leteckého spojeneckého průzkumu dřevěné atrapy děl. Britové v první vlně shodili nejprve výbušné bomby a v druhé vlně zápalné pumy. Tato taktika byla velmi účinná, výbuchy zničili zastavěné plochy a následné požáry dokonaly dílo. O několik hodin později svrhlo 310 amerických bombardérů B-17 Flying Fortress dalších 700 tun pum a 15.února nalétlo na Drážďany dalších 210 B-17 a zasypaly město tunami pum. Město bylo významné jako dopravní uzel a částečně průmyslovým střediskem. "Florencie na Labi" byla náletem zcela zničena. Nálety jak německé tak spojenecké morálku obyvatel nepodlomily. Debaty o tom zda bylo nutné bombardovat civilní cíle byly žhavé i po válce.

Sovětská vojska pod velením maršála Malinovského dobyla Budapešť. Proti sovětům v obklíčeném městě bojovalo 70 000 tisíc německých a maďarských vojáků. 11.února ztroskotaly poslední pokusy o průlom na západ-nebyla munice ani potraviny a tak R.A. otevřela cesta na Vídeň a na jižní Moravu.

15. únor 1945. Jednotky Americké 6.armády dobyly poloostrov Bataan na filipínském ostrově Luzonu, když zahnaly zbývající japonské vojáky do džungle. Na vyčišťovacích akcích ostrova se podílelo několik amerických divizí do konce války.

16. únor 1945. Americké jednotky provedly kombinovaný útok na Corregidor. Na ostrově vulkanického původu byla veliká jeskyně /ve tvaru pulce/v níž am.vykopali několik tunelů a nejdelší z nich měřil přes 400m. Používali jej jako kasárna, skladiště a nemocnici s 300 lůžky. Při expanzi japonců musel tento ostrov opustit v r.1942 na přímý rozkaz prezidenta USA gen.MacArthur. Zájem na jeho záchraně měli také W.Churchil a J.Stalin. Byli přesvědčeni, že jako jedinný může vrátit tyto ostrovy do rukou američanů. Na ostrově byly připraveny čtyři čluny PT-41 plné benzinu. Do nich v tmavé noci nastoupil generál a jeho žena a 17 důstojníků štábu. Po 30 hod. jízdy se dostali do bezpečí. Po dvou letech se začala plánovat operace pod krycím názvem Skalní síla. Přepadení tohoto ostrova bylo následovné:  Dakoty C-47 letěli jeden metr nad hladinou, aby unikly jap.radarům. V letadlech seděli vždy dva výsadkáři ve dveřích na obou stranách a dva stáli nad nimi. Když doletěli nad ZD tak každou vteřinu z každé Dakoty vyskočilo osm vojáků. Možnost výsadku byla omezena na golfové hřiště, přehlídkové cvičiště a betonová kasárna. Z důvodů možné střelby na výsadkáře skákali ze 120 m. Téměř v tuhle dobu připlula 38 divize a její 34.pluk a dokončili velmi dobrý výsadek. Až do 27 února pokračovaly boje a am. zahnali jap. až pod Monkey Point, kde organizovaný japonský odpor ustal. Celkové am. ztráty dosáhly cca 1000 mužů, z toho 210 zabitých. Při sčítání japonských ztrát bylo nalezeno přes 4500 mrtvých. Pouze 20 jap.se vzdalo. Karta se začala obracet a slova gen MacArtura " Já se vrátím" se pomalu začala naplňovat.

17. únor 1945. Palubní letectvo 58.operačního svazu letadlových lodí ukončilo dvoudenní útoky na cíle v Japonsku.

18. únor 1945. R.A. ukončila viselsko-oderskou operaci, během níž rozdrtila německou skupinu armád Mitte a tímto vítězstvím postoupila o 500 km na Západ. Říšský vůdce SS Heinrich Himmler navázal kontakty se švédským diplomatem hrabětem Bernadottem, který mu měl zprostředkovat jednání o separátní mír se západními spojenci.

19. únor 1945. Americký v. sbor námořní pěchoty pod velením generálmajora H.Schmidta se vylodil na ostrově Iwodžima.Tento ostrov byl nazýván jako"Sírový". Dominantou ostrova byla hora Suribači s výškou 166m. Na začátku r.1944 žil na ostrově malý počet japonců odkázaných na dešťovou vodu, které před začátkem bojů jap. armáda evakuovala. Ekonomický význam ostrova byl zanedbatelný, ale pro americké letectvo mimořádně důležitý, vzhledem k tomu,že na ostrově byla tři letiště. Nacházel se na půl cesty bombardérů B-29 letících z Marian na Tokio, což činilo cca 1200 km.

Japonský ministerský předseda Todžo pověřil velitelem ostrova generálporučíka Kuribajšiho s posádkou 20 000 vojáků. Energický a cílevědomý jap.generál pracoval před válkou jako asistent vojenského přidělence ve Washingtonu a studoval taktiku am.vojsk v Texasu. Při příjezdu na ostrov zažil velké překvapení když americké palubní letouny sestřelili 66 japonských strojů určených k obraně ostrova.

Americké námořnictvo mělo ostřelovat ostrov deset dní, ale pro nedostatek munice se doba zkrátila na pouhé tři dny. Námořnictvu pomohly letadla B-29 a B-24 startující z Marian, která ostrov bombardovala a rozbila obranné pozice Japonců. Někteří jap.vojáci byli tak zděšeni bombardováním, že se vraceli k moři, aby se vzdali mariňákům. Japoncům se podařilo při ostřelování lodí těžce poškodit jeden křižník, několik torpédoborců a vyloďovacích člunů. Byla také dvěma kamikadze zasažena letadlová loď Saratoga a let.loď Bismarck Sea byla potopena.

Známá akce mariňáků-postavení americké vlajky na vrcholu Suribači se odehrála ve dvou fázích. Nejprve postavili malou vlajku a později /o tři hodiny/ postavili na trubce velkou vlajku USA. U druhého vztyčení vlajky byl fotograf J.Rosenthal a jeho fotografie nadchla amerického sochaře..??, který vytvořil velké sousoší u Válečného památníku námořní pěchoty v Arlingtonu ve Virginii. Krutost bojů na Iwodžimě dokládá skutečnost, že s oněch 12 mužů kteří stavěli vlajky se dožilo konce války pouhých šest a to pouze tři z fotografie J.Rosenthala. Některé úseky Iwodžimy byly mariňáky označovány jako"mlýnek na maso". Již 4.března když se ještě intenzivně bojovalo přistála první poškozená B-29. Bitva o ostrov skončila 25.března. Cena za vítězství byla vysoká - 6000 am.vojáků padlo a 17 000 bylo zraněno. Z japonské posádky čítající 20 000 přežilo pouhých 216 vojáků, kteří se vzdali. Američané na Iwodžimě zajistili provoz letišť z nichž vzlétaly stroje P-51, aby doprovodili B-29 nad Japonsko. Dá se říci,že dobytí ostrova stálo mnoho životů, na druhou stranu mnoho jiných zachránilo.

21. únor 1945. Na osvobozených územích Slovenska se ujala vlády Slovenská národní rada.

23. únor 1945. Začala ofenziva spojenecké 21.skupiny armád pod velením maršála Montgomeryho, směřující k překročení Rýna a obsazení Porůří. Na této ofenzivě se podíleli nejen britští ale i kanadští vojáci. Společně s nimi vyrazila k útoku také 9.americká armáda pod velením gen.Simpsona. Cílem této akce bylo zatlačit německá vojska z obranných postavení na pravý břeh Rýna. Operaci,jejímž cílem bylo překročení Rýna předcházela mohutná letecká ofenziva, jíž se zúčastnilo více jak 10 000 spojeneckých letadel./operace Clarion/. Velitel něm.vojsk polní maršál Rundstedt povolal pozdě tankové zálohy, takže se mu nepodařilo útok zastavit. Pouze něm. výsadkáři kladly spojencům stále větší odpor, že některé opěrné body bylo nutno dobýt bodákovým útokem. Spojenci zaplatili za porážku devíti něm.divizí značnou cenu. Pozdější am. útok dále na jih již nenarážel na tak tvrdý odpor.

27. únor 1945. Pouličními boji vyvrcholila politická krize v Rumunsku, vyvolaná nátlakem Sovětského svazu na odvolání vlády včetně generálního štábu. Po zásahu sovětských jednotek musel král Michal jmenovat novou vládu v níž měli většinu křesel komunisté.

1. březen 1945. Americká 1.armáda pod velením generála C.Hodgese obsadila Monchengladbach.

2. březen 1945. Americká 3.armáda pod velením G.S.Pattona obsadila Krefeld a Trevír.

3. březen 1945.  Finsko prohlásilo,že je se zpětnou platností od 15.září 1944 ve válečném stavu s Německem.

Po mnoha měsíční přestávce pronikla Luftwaffe opět nad Británii, kde noční stíhači napadli vracející se svaz bombardérů RAF. Podle britských zpravodajců neměla tato akce valný účinek.

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z dostupných historických materiálů zpracoval Fery a pro web Yv.

TOPlist